Rozmarýn byl vždy obřadní bylinou Slovácka. Jako symbol věrnosti byl vždy součástí svatebních obřadů. Jako symbol nepomíjivosti byl vždy součástí hodových oslav.

A je to právě omamná vůně rozmarýnu, které mne vždy připomíná chvíle, když jsem si jako mladý šohaj oblékal kroj a vyrážel na slovácké hody.

Až o mnoho let později jsem se dozvěděl, že rozmarýn používali moravští vinaři také k tzv. "kumštyklům", kdy mimo jiné inspirováni recepturou papežského komořího monsignora Sebastiana Kneippa vyráběli Rozmarýnové víno.

A pro změnu naše stařenky a stařečkové z rozmarýnu vyráběli skutečný elixír lásky, jehož recept jsem objevil v zaprášené knize z roku 1861.